Klíčové procesy

Jsou-li v prvním kruhu kvality klíčovým hybatelem vrchní sestry, je nutné pro roztočení druhé spirály zapojit do procesu zvyšování kvality i manažery jednotlivých pracovišť, protože ti vytváří předpoklady, definují cíle a kontrolují jejich splnění. Druhý kruh je zaměřen primárně na 5 kritických procesů z hlediska kvality, které probíhají na pracovištích.

Pro tyto procesy jsou vytvořeny moduly obsahující metodiky, klasifikace, kontrolní seznamy a workflow, které umožňují tyto procesy rychle a účinně zavést a rozvíjet. Předmětem zlepšení v tomto cyklu je tedy pracoviště jako celek a jeho výkonnost.

Řízení kompetencí

Tento proces je doplněním předchozího kruhu kvality, kdy praktické osvojení prokazatelné kvality zdravotních výkonů sester a faktická kontrola ze strany vrchních sester, je zasazena do rámce celoživotního vzdělávání a cíleného získávání dalších kompetencí. Součástí je i aktivní podpora sester při návrzích zlepšování pracovních postupů (SOP) z prvního cyklu.

Tento modul může být efektivně obousměrně napojen na již zavedené programy pro řízení vzdělávání a e-learningové systémy.

Řízení rizik

SOP jsou sice koncipovány tak, aby běžná rizika eliminovala nebo alespoň minimalizovala, ale s ohledem na kritické dopady případných rizik je nutné mít k dispozici i systém, který monitoruje předstižné ukazatele těchto rizik. Tedy mít možnost zasáhnout do průběhu procesu ještě dřív, než skutečné riziko nastane. QAC zavádí následující rámec životního cyklu řízení rizik:

Identifikace
Analýza
Hodnocení rizik
Plánování opatření
Implementace opatření
Monitorování
Zpětná vazba

Zajištění pracovišť a vybavení

Zdravotní pojišťovny sice definují požadavky na klíčové technické a přístrojové vybavení, ale je nutné mít v této oblasti srovnání s nejlepšími tak, aby bylo možné dlouhodobě plánovat a současně smysluplně vytížit drahou techniku. Modul neslouží pro evidenci vybavení, ale je možné ho napojit na systémy správy majetku.

Řízení ochrany osobních údajů

Informační bezpečnost je v přímé vazbě na řízení rizik a vyžaduje proaktivní řízení s ohledem na rychlou změnu hrozeb. To pokrývá vymezení oblastí, systémů, procesů a dat, na které se informační bezpečnost vztahuje. Dále stanovuje role, zodpovědnosti a povinnosti v rámci společnosti týkající se informační bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Zahrnuje například označení odpovědných osob, jejich povinnosti a pravomoci. Následně se popisují konkrétní bezpečnostní opatření, která musí být přijata k ochraně informací a osobních údajů. Zahrnují jak technická, tak organizační opatření, jako je šifrování dat, autentizace, zálohování, politiky přístupu, školení zaměstnanců atd.

Následující část se zaměřuje specificky na ochranu osobních údajů v souladu s příslušnými zákony a předpisy, která popisuje principy zpracování osobních údajů, práva subjektů údajů, přenos dat do třetích subjektů a další relevantní aspekty ochrany osobních údajů.

Další část se věnuje monitorování a hodnocení implementace politiky informační bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Popisuje procesy pro pravidelnou revizi a audit bezpečnostních opatření, vyhodnocování rizik a incidentů a aktualizaci politiky a jsou definovány postupy pro řešení porušení politiky informační bezpečnosti.

Předpokladem pro zajištění informační bezpečnosti je i zmapování existujících systémů a napojení na Software Asset Management (SAM) nástroje, pokud je společnost využívá.

Trvalé zlepšování procesů

Tento proces obsahuje metodiky pro analýzu procesů a jejich kritických míst, identifikaci a formulaci opatření, která povedou ke zvýšení efektivity, kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče. To může zahrnovat změny ve workflow, zavedení nových technologií, zlepšení komunikace mezi zdravotníky a pacienty, zvýšení informovanosti apod.

Po navržení zlepšení je důležité zajistit jejich správnou implementaci. To zahrnuje plánování a organizaci změn, zajištění potřebného školení personálu, sledování a vyhodnocování provedených změn a monitorování dosažených výsledků.

Kontinuální sledování je důležité pro zajištění trvalého zlepšování procesů ve zdravotní péči. Metodika zahrnuje i mechanismy pro získávání zpětné vazby od zaměstnanců a pacientů.